Noční psaní

Jednoduše jsem nemohla usnout. Tolik věcí se Vám honí hlavou, tolik myšlenek a přání. Někdy to prostě musí ven. Tak jsem si vzala nepopsaný papír bílý jako sníh a začala jsem psát. Slova, souvětí, myšlenky, poezii a i příběh. Vše dostat na papír, všeho se zbavit. Něco podobného jsem dělala, když mi bylo 17, teď, když je mi o desetiletí víc, jsem se k tomu zase vrátila. Napadlo Vás napsat příběh? A nebo  jen něco, co by někdo četl či pouze počmárat papíry a dát je do šuplíku u Vašeho stolu? Není to osvobuzující?