Osamocená neděle

Většinou mám neděli ráda... Člověk odpočívá, válí se, jde na procházku, do restaurace a vlastně dělá to, co chce. Zbožňuji takové neděle, kdy se člověk tulí a odpočívá. Škoda, že taková neděle dnes nebude. Ještě trochu tulení, pak zavření dveří a teď už jen čekání na pátek, až se dveře zase otevřou a milovaná vstoupí. Práce, to už se tak někdy stane.

Slunce svítí a mě napadá jak moc se lidé liší. Vzhledem, názorem, postojem a nebo třeba jen úsměvem. Různé barvy vlasů, očí, různé tváře, různá myšlení a různý postoj k lásce.

Co je vlastně láska? Chemie? to je spíše vášeň. Láska, slovo, které se používá tak často a slovo, které každý chápe trochu jinak. Láska k rodině, k přátelům, k jednomu jedinému člověku. Láska na celý život - je to vůbec možné? Spíše schopnost se stále zamilovávat do té samé ženy. Milovat ... Milujeme - a zase to samé, každý miluje jinak. Oddání se? Soužití? Vášeň? Přátelství? Vše? Nebo jen porozumění? Stačí jen pár sekund? Stačí...